Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová

Vítejte na stránkách farnosti v Ostravě - Hrabové

Místem, kde se scházejí hrabovští farníci k liturgiím, modlitbě i společným chvílím, je již po téměř půl tisíciletí krásný dřevěný kostelík, zasvěcený svaté Kateřině Alexandrijské.

Kateřina Alexandrijská

známá též jako panna alexandrijská, pocházela z bohaté rodiny a byla dívkou neobyčejně vzdělanou, dokonce tak, že ve svých osmnácti letech dokázala přesvědčit v učené hádce před císařem Maxentionem na padesát pohanských filozofů a obrátit je na křesťanskou víru. Tito pak byli tímto císařem upáleni.

Vynikala nejen vzdělaností, ale též je známa svými mravními ctnostmi a také neobyčejnou zvídavostí a pracovitostí - Řekové jí říkají „aei katharína“ ( = stále čistá).

Znala dokonale dějiny řecké i římské filozofie a ovládala též křesťanskou nauku.

Když ji v roce 305 poznává budoucí vládce východořímské říše, císař Maximinus Daia, je jí okouzlen a žádá ji o ruku. Kateřina ale budoucího císaře odmítá, jelikož se zasvětila čistotě a panenství. Zhrzený Maximinus ji proto vyhání z Alexandrie a neodbytně nutí, aby se vzdala víry v Krista. Ale Kateřina se své víry vzdát nehodlá a ani zástup soudců a pohanských filosofů není s to změnit její postoj.
Když se pak Kateřina odmítne podvolit se Maximinově smyslné touze, dá jí tento bičovat a mučit napínáním na kolo. Konstrukce kola ale napínání nevydrží a Kateřina přečkává i další zkoušky mučením. Nakonec je sťata.

Její tělo podle legendy andělé přenášejí na Sinajský poloostrov.

Za císaře Justiniána I. (483-565) je nad jejím hrobem na Sinaji vybudován světoznámý klášter sv. Kateřiny.

Bývá zobrazována s mučícím kolem.

V českém kalendáři je sv. Kateřiny 25. listopadu a v této době probíhá v Ostravě - Hrabové i oblíbená Kateřinská pouť.

Z historie kostela.

V letech 1527 – 1617 působil v Hrabové Sbor českých bratří, kteří podle pověsti nechali kostel převést do Hrabové z Metylovic.

První zmínka o kostele byla vytesána na jeho stěně pod zvonicí vpravo od portálu, kde byl zápis gotickým písmem, že:
„Jura Cholewa usnul tiše v Pánu ve středu třetí postní, léta Páně tohoto 1564.“

Po vyhnání Českých bratří byl roku 1633 na zdejší faru ustanoven katolický farář P. Martin Fulkanius.

Roku 1660 pořízen zvon „Maria“, který visel ve zvonici kostela až do požáru r. 2002; další zvony pořízené v letech 1724 a 1815 byly za 1. světové války použity pro válečné účely.

Podle některých částí kostela byl postaven na národohospodářské výstavě v Praze r . 1895.

Ve třicátých letech 20. stol. byl kostel elektrifikován a částečně podezděn.

Roku 1954 byla dokončena podezdívka presbytáře.

V roce 1972 bylo v kostele zavedeno elektrické vytápění infrazářiči.

V roce 2002, na velikonoční úterý, kostel do základu vyhořel. O příčinách se dlouho spekulovalo, dnes se jeví jako nejpravděpodobnější příčina závada na elektroinstalaci.

Z původního kostela zbylo pouze torzo, které projektanti nového kostela, který byl postaven jako věrná kopie, do něj zakomponovali. 27. 11. 2004 byl nový kostel slavnostně, při poutní mši, vysvěcen ostravsko-opavským biskupem Mons. Františkem Václavem Lobkowiczem a dnes opět slouží hrabovské farnosti. Posvěceny byly i dva nové zvony Sv. František a Sv. Klára.