Počátkem roku 1908 zamítnuta stížnosť proti volbě obecního výboru a obecní představenstvo se konstituovalo. Za přednostu či starostu obce zvolen Ludvík Staněk a s ním zvoleno šest radních. Toto představenstvo hned v lednu 1908 se sešlo a zvolilo svůj kostelní výbor (!) - Když však jim na vědomí uvedeno, že kostelní výbor volí představenstvo obou obcí, podali rekurs proti volbě v září r. 1907 provedené.
V lednu 1908 učiněn poslední pokus o stavbu oběma obcem společného kostela. Farář Antonín Mohapl a František Adámek odebrali se v lednu do Olomouce k J.K.A. Milosti Dr. Fr. Baurovi, vyložili mu stav a žádali o povolení zakoupiti pozemek p. Hulové pro společný kostel. J.K.A.M. dala si vše písemně přeložiti a poručila, by zažádáno bylo o úřední komissi, zda místo ono hodí se pro kostel. Ke komisi však nedošlo a tím myšlenka společného kostela usnula snad navždy.
Myšlenka všeodborého křesťanského sdružení hlásila se vždy více k právu a proto pomýšleno i v Hrabové založiti odbočku všeodoborého křesťanského sdružení. Již roku 1907 dály se pokusy, leč bez výsledku. Teprv r. 1908 v měsici Květnu svolana důvěrná schůze v hostinci u Černých a založena odbočka. Předsedou zvolen p. Šebesta.
Namáhavá práce jak ve škole, tak i v duchovní skaprávě přemohla vel. p. Kooperatora P. Emanuele Škrobánka tak, že tento v pátek před svatodušními svátky ulehl. Zotaviv se poněkud, odebral se na dovoleno do slezských lázní „Gräfeberg“. Duchovní spravu jakož i všechny školy obstáravati musel farář Antonín Mohapl, jenž takto přinucet každou neděli binovati. Dne 22. června odbývána kanonická visitace. Dítky celé farnosti zkoušel farář Antonín Mohapl a sice ve škole a to dítky z Hrabůvky dopoledné, z Hrabové pak odpoledne.
Začátkem července ustanoven kooperatorem v Hrabové p. Alois Vizeník, jenž však vida práci obrovskou a nemaje pevného zdraví, hlasil se ihned pryč. Přesazen byl jako kooperator do Lipníka.
V měsíci červenci (12.) pálena hranice na oslavu neštastného kněze M.J.Husa. Ohen byl na pozemcích Jana Chlupatého. Aby pak oheň ten lépe táhl zavolán odpadlý kněz Svozil, aby zatemněné makovice Hrabovských pokrokářů osvítil. Demonstrace zůčastnil se slavný sbor učitelský se svým nadučitelem Bartoníkem, starosta Ludvík Staněk at.d.
Začátkem měsíce srpna ustanoven kooperatorem v Hrabové novokněz P.Richard Němčak.
Dne 1. srpna dostavil se do kancelaře farnosti nadučitel František Bartoník a vypověděl varhanickou službu, kterou dosud s učitelem Štěp. Němcem zastával.
Výpověď přijata.
V měsíci srpnu podala obec Hrabová žádosť za komissi na zřízení nového hřbitova. Komisse odbývána dne 28. srpna a zůčastnil se ji i farář Antonín Mohapl, jenž při té příležitosti některými členy obecního výboru v Hrabové uražen. Jak zástupce farního úřadu, tak zástupce obce Hrabůvky žádali společný hřbitov pro obě obce. Tomu však odporoval starosta Hrabové Ludvík Staněk. Následkem toho rozhodnuto, by každá obec postavila svůj vlastní hřbitov.
Dne 15. září započat nový školní rok. Ku stávajícím třídám přibyly nové dvě odbočky a sice v Hrabové při třídě III a v Hrabůvce při třídě IV.
Na soukromé německé škole nastala změna. Dosavádní správce Rudolf Janke převzal správu školy v Ratimově a v Hrabové ustanoven správcem školy Karel Strizki.
Dnem 1. listopadu převzal službu varhanickou Alois Jiřina, žák varhanické školy na Mar. Horách a vykonával službu až do 1. dubna 1909.
V měsíci listopádu denunciováni Karel Strizki a Cornelie Černocky, učitelské síly na německé škole, že prý děti jejich vyzívavě zpívali národní hymnu německy a oni sami při zpěvu národní hymny zůstali seděti. Denunciaci psal nadučitel František Bartoník a podepsal ji starosta Ludvík Staněk. Nastalo sice vyšetřováni než věc celá uložena potom ad acta.
Když rozhodnuto a obci Hrabůvce definitivně poručeno zříditi sobě svůj hřbitov, vznikla i myšlenka na zřízení samostatné duchovní správy v Hrabůvce. Proto odebral se farář Hrabovský Antonín Mohapl se zástupci obce Hrabůvky, Karlem Haladějem a Malíkem, nejdřiv do Olomouci ku J.B.M.D. Karlu Wisnarovi, generálnímu vikáři a odtud do Kroměříže k nejdůstojnějšímu panu proboštu Dr. Antonínu Stojanovi. Tento záležitosti této s největší ochotou se ujal a podal ku schválení stanovy „Jednoty růžencové P.Marie v Hrabůvce“.
Stanovy svrchu uvedené jednoty byly počátkem prosince schváleny. Dne 29. prosince zavítal do Hrabůvky nejdůstojnější Pan probošt Dr. Stojan a svolána první valná hromada Jednoty. Při této obzvláště se vyznamenali svým odporem proti kostelu Včisláka. Na valné hromadě konstituoval se výbor a usneseno podati ihned žádost za dotaci kněze v Hrabůvce a sbírati příspěvky. Předsedou nové jednoty zvolen p. Dr. Ant. Stojan, místopředsedou p. starosta Jan Golut, jednatelem p. Frant. Mikeska a pokladníkem p. Josef Chmelař c.k. Pošmistr. Rok 1908 zakončen živou naději na nastávající kostel v Hrabůvce.
Začátkem ledna 1909 onemocněl dosavádní kooperator P. Richard Němčák a raděno mu jíti na operaci a dovolenou. Odebral se na dvouměsiční dovolenou ku svým rodičům v Drahanovicích. Pro duchovní správu zůstal opět farář Antonín Mohapl sám, jenž nucen opět binovati. I zažádal o kooperatora a v druhé polovici ledna ustanoven kooperatorem P. Josef Herodek, dosud kooperator v Litenčicích.
Narodil se dne 9. listopadu 1877 v Osičanech (pol. Okr. Přerov) a vykonav gymnasijní studia v k.a. Semináři chlapeckém v Kroměříži, pak na c.k. českém gymnasiu v Kroměříži a ve Vysokém Mýtě, kdež r. 1898 podrobil se s dobrým prospěchem maturitní zkoušce. Pok oddav se studiím bohovědným na c.k. Bohoslovecké fakultě v Olomouci dokončil tyto r. 1902 a byl 5. července 1902 v metropolitním chrámu Páně sv. Václava v Olomouci na kněze vysvěcen a působil jako kooperator ve Zlámance (u Kroměříže) od 12. srpna 1902 do 23. června 1904, načež jako kooperator byl přesazen do Litenčic, kdež působil od 23. června 1904 do 27. ledna 1909; odtud pak přesazen jako kooperator do Hrabové, kdež dosud působí. 1912 koop. ve Val. Kloboukách, 1916 farář na Rusavě.
V jednotě na postavení kostela v Hrabůvce bylo pilně pracováno. Žádáno o podpory, jež se scházely. Požádán o subvenci centrální ředitel závodů Vítkovických a rovněž občané z Hrabůvky. Rolnici z Hrabůvky se uvolili, dovážeti veškeren potřebný materiál na kostel úplně zdarma. Dne 3. února započato se svážením cihel. Okamžík ten přiměřeně oslaven vzýváním Boha o pomoc. Byl to krásný pohled, když přes 30 okrášlených a cihlami naplněných vozů vjelo na stavební místo.
Obecní výbor v Hrabové se usnesl, že starý hřbitov v Hrabové náleží obci a starosta obce Ludvik Staněk zaslal farnímu úřadu přípis žádaje za mnoha leta účty ze hřbitova a zaroven peníze. Věc předložena úřadům, načež Ludvík Staněk umlkl.
V akci kostelní v Hrabůvce se pokračovalo. Na zhotovení plánů na nový Kostel nabidli se architekt Víra z Brna a stavitel Fiala z Mor. Ostravy. Nabidka stavitele Fialy přijata a jednota svěřila mu vypracování plánů a rozpočtu na nový Kostel za 80000 K.
Dnem 1. dubna 1909 přestal zastávati službu varhanickou dosavadní varhaník Alois Juřina a službu varhanickou převzal Tomčík.
Dne 11. července slavil své prvotiny ve chrámu Páně v Hrabové vel. Pan novokněz František Nováček rodák Hrabovský. Slavnostní kázání pronesl vel. p. Monsyn. Alois Demel, Superior K.A. Kněžského semináře v Olomouci.
Na žádost Hrabůvčanů odbývána dne 24. července úřední komisse v Hrabůvce, by se vyšetřila potřeba samostatné duchovní správy v Hrabůvce a okolnosti vyfaření. Komisse se zůčastnili jako zástupce c.k. Vlády okresní Komissař Žilka, dále okresní lékař a inžinyr, zástupci obce Hrabůvky a Hrabové a farář farnosti Hrabovské. Obec Hrabůvka může se těšiti, že ji bude povolena dotace faráře z náboženského fondu.
Josef Lička výměník v Hrabůvce zakoupil za 210 K. nový stříbrný kalich pro budoucí chrám Páně v Hrabůvce.
Dne 20. září zadána stavba nového kostela v Hrabůvce firmě Grossmann a Fiala v Mor.Ostravě za 81000 K.
Rovněž té doby zakoupeny byly nejpotřebnější paramenty pro pohřeby v Hrabůvce jako černá kášule pluvial, svicny na oltař, kříž etc.
Zhotovení oltáře pro nový Kostel zadáno firmě Celler v Olomouci za 2800 K. včetne i obraz – na obnos ten daroval Josef Lička, výměník v Hrabůvce 1400 K.
Dne 10. října posvěcen slavnostně základní kámen nového kostela v Hrabůvce. Za tou příčinou postaven v Hrabůvce na staveništi nového kostela přenosní oltář. Po 9. hodině počali se hosté scházeti.
Slavnostního aktu toho zůčastnili se p. c.k. Okresní hejtman Viktor šlech. Gschmeidler, pan Komissař Dr. Bittner pan inzynir Starosta a ředitel továrny v Hrabůvce. Z duchovenstva Nejdůstojnější světitel Dr. Ant. Stojan, dále děkan a čestný Kanovník Fr. Spřička z Mor. Ostravy, Monsgn. Jan Kuča z Vítkovic. Fab. Gregárek, farář ze Staré Bělé, Ludvík Pinkava kaplan z Paskova, F. Lepařík farář ze Zábřeha a veleb. pan děkan Ant. Poledník z Ratimova. Přes nepříznivé počasí sešlo se mnoho lidu a došla dvě processí a sice z Hrabové vedené důst. Panem Josefem Herodkem a L. Pinkavou z Ratimova. Kázání slavnou mši jakož i svěcení základního kamene vykonal Nejd. pan probošt Dr. Ant. Stojan.
Odpoledne posvěcena byla nejd. Proboštem Kaplička Hrabůvecká, načež průvod odebral se na nový hřbitov, jen p. proboštem Stojanem slavnostně posvěcen. Příhodné kázaní proslovil p. děkan Špička.
Výnosem c.k. Okresního hejtmanství v M. Ostravě ze dne 4. října 1909. Č 23.596 a Č 23.596 prohlášeno další pohřbívání na starém hřbitově kolem Kostela zcela nepřípustným a nařízeno pohřbívání na nových hřbitovech v Hrabové a Hrabůvce.
Dne 9. října zabuřil obecní buben v Hrabové a obecní sluha zvěstoval, že v neděli o 3 h. Bude nový hřbitov v Hrabové otevřen. Za tou příčinou sešel se v neděli dne 16. října slavný obecný výbor v Hrabové a odešel otevřít nový hřbitov.
Ještě dvakráte potom učinila duchovní vrchnost pokus aby nový hřbitov v Hrabové byl církevně posvěcen. Než marno tak hřbitov v Hrabové zůstává církevně neposvěcen. Aby farář ušetřen byl, vedl vyjednávání s ochotou nejd. pan kanovník a děkan Fr. Špička. Od okamžiku, kdy položen základní kámen k novému Kostelu v Hrabůvce, neslýchaně štván proti faráři, což nejlépe ilustruje okolnost, že farář jistým 10 krat trestaným individuem byl žalován. V M. Ostravě sice odsouzen než v N. Jičíně, kamž se odvolal rehabilitovan. Starosta L. Staněk, dle výpovědi onoho individua, řekl „zde máš lístek k advokátovi a o zaplacení se nestarej“.
Zima roku 1910 byla velmi mírna; nebylo takřka ani sněhu. Dne 24. ledna bylo viděti na západním nebi pěknou vlasatici (kometu).
Místní školní rada v Hrabůvce v čele s předsedou Klegou a jeho tajemníkem Bilskym pracovala o novou školu. A také nová školní budova začala se počátkem jara 1910 stavěti a sice blíže Vítkovic (na dolní straně Hrabůvky).
V zimní době, kdy na stavbě až po sokel vyhnaných zdí nového kostela nepracováno, hledělo se zajistiti vnitřní zařízení nového kostela v Hrabůvce.
Starosta obce J.Golat, radní Fr. Mikeska a farář Antonín Mohapl, obcházeli obec Hrabůvku sbírajíce dary a také skutečně podařilo se jim větší část vnitřního zařízení upsáním zjednati. (Bližší viz v pamětech nového kostela v Hrabůvce)
V únoru přišel od c.k. vlády přípis, zda obec převezme ručení za zbývající dluh na faře a kostelu a za ostatní závazky nové duchovní správy. V zasedání obecního výboru zde však strana sociálně demokratická a několik členů jiných (Klega, Malík) zvítězili jedním hlasem. Přišla proto záležitost tato ještě jednou k projednání v obecním výboře dne 11. dubna a většinou jednoho hlasu přijata. Proti usnesení tomuto podali socialní demokrate rekurs vypracovaný židem Dr. Wittem a tu k c.k. okresnímu hejtmanství a k zemskému výboru. Než občané Hrabůvečti s farářem, aby vyřízení dotace urychlili a pravý stav věci vysvětlili, vážili dvakráte cestu do Brna a k nejdůst. Panu proboštu Stojanovi do Kroměříže (Golat, Mikeska, Chmelař, Mohapl). A již dne 1. června zvěstoval nejd. p. Dr. Stojan dotace u c.k. ministerstva kultu přijata a povolena.
Když nepřátele nového kostela v Hrabůvce viděli, že záležitost kostelní vzdor jejich snahám jde vpřed, zahájili průdkou palbu novinářskou. A byli to zejména Folart, Mikeska, Chmelař, Mohapl a všichni když v obecním výboře pro kostel hlasovali na jichž hlavy sypaly se útoky „Ducha času“ „Ostravském deníku“ a částečně i v „Ostravských listech“. Napadeným jedinou obranu skýtal časopis „Ostravský kraj“.
V měsíci květnu konečně došlo k zadání zvonů. Objednány zvony u firmy Diepold v Praze za obnos complet 6000 K. Rovněž zadány varhany firmě Tuček za obnos 3000 K.
Ve stavbě kostela nerušeně pokračováno takže koncem května byla veškera práce zednická na kostele ukončena.
Koncem května předloženy plány nové farní budovy v Hrabůvce firmě Grossmann a Fiala v Mor. Ostravě za obnos 20.000 K. Farní budova zdá se sice býti útulným stavením, no snad poněkud těsným a malým, což budoucnosť dokáže. Při zadávání stavby přimlouval se, aby při nové faře byly alespon některé nejpotřebnější hospodářské budovy. Bylo mu pak slíbeno, že vše později zednickým domácím mistrem bude sjednáno.
Dne 12. června byl J.M. panem proboštem Dr. Stojanem slavnostně posvěcen kříž na novou věž kostela. Slavnostní kázání měl nejd. p. probošt Dr. Stojan. Po vztýčení kříže byl architektem Fialou od nově vztyčeného kříže z vrcholku věže provolána sláva J. Svat. Piu X., Jeho Veličenstvu císaři a králi Františku Josefu I., panu proboštovi Stojanovi, obci Hrabůvce, c.k. okresnímu hejtmanu ze Gschmeidlerů, kanovníku Špičkovi, starostovi Golatovi; Mikeskovi a Chmelařovi. Slavnosti zůčastnil se i kanovník a děkan Špička z Mor. Ostravy.
Zaroven přinesl pan probošt Dr. Stojan radostnou zprávu, že podařilo se mu jak u c.k. ministerstva kultu tak i u c.k. ministerstva financi prosaditi zřízení fary v Hrabůvce a zajistiti dotaci. Proti udělení dotace podánož neznámých počtem 8 protest. Než marné byly snahy jejich. Dotace byla udělena.
Začátkem srpna došly u firmy Arnošta Diepolda v Praze objednané zvony, jež brzy na věž byly vytaženy. Poprvé zazvonily zvony v předvečer svátku P.Marie nanebevzaté 14. srpna. Podruhe v předvečer a v den narozenin J.V. císaře a krále Františka Josefa I.
Na visitaci dne 13. června darovana faráři z Hrabůvky čtvrtka (25 litrů) piva zvaného „Mor.Plzeň“. V srpnu byl udán denunciantem jenž tentokrát stydě se za své jméno podepsal se „jeden pozorovatel“ že přijal piva a neplatil pivní krejcar (z litru 2 h.). Slavné představenstvo věc podalo výše a farář volán 25/8 na hejtmanství, kdež věc skončena tím, že zaplatil 25 Kr. (.50h). „Der gröste Schuft in ganzen Land, ist doch der Denunciant“
V posledních dobách množily se na Ostravsku vraždy a loupeže tou měrou, že osobní bezpečnost stávala se nejistou. Proto vydáno pro obce pod policejním komissařstvím v M.Ostravském stojící mimořádné nařízení, dle něhož každy když zbran nositi neb doma chovati chtěl, musil se vykázati znova vidovaným zbrojním lístkem. Rovněž stáhnuto do revíru Ostravského na 400 četníků. V Hrabové bylo do té doby 8 četníku (na Pol.Ostravě 60) atd.
V srpnu podali socialiste Kliment Včíslák, Marcol a s ními Žatek žádosť by na škole v Hrabůvce ustanoven byl odborný učitel jazyka německého aby prý dítky naučily německy. Jak místní školní rada tak i představenstvo jsou ochotni této žádosti vyhověti.
Dne 8. září posvěcena nově postavena škola v Hrabůvce. Svěcení vykonal farář Hrabovský Antonín Mohapl a kázání případné z vlastní ochoty bez požádání proslovil P. Josef Herodek kooperator v Hrabové. Svěcení zůčastnil se pan c.k. okresní hejtman z Mor. Ostravy pan Dr. Victor ze Gschmeidlerů.
Již v měsící září (18) měl na Ostravsku a sice na pozemcích Hrabovských učiniti pokus vzletu se svým aeroplanem česky inženyr Kašpar. Než ke vzletu nedošlo. Zato dne 2. října při nádherném počasí vzletl inženyr Warchalovski a sice třikrate pokaždé trval let kolem 5 minut. Potřeti pak vzletl směrem ku Hrabůvce do výše asi 200 metrů. Vzlet se konal při silnici do Bělé na pozemcích p.p. Ant.Míčka, Kudelky a Kaloče.
Podzim roku tohoto vyznačoval se svým mokrem. Na celé téměř Moravě panovaly po týdny silné lijaky, takže i jinak nepatrné říčky a potoky se rozvodnily a kraj zaplavily. Tak zejména na Slovácku Kunovice, Luhačovice byly úplně zatopeny. Na Ostravsku neobyčejné déště a mokro sice mnoho uškodilu než kraj zaplaven nebyl; pouze Odra vystoupila ze břehu a učinila zejména ve Stare Vsi mnoho škody. Ostravice jinak velmi prudká ze břehů nevystoupila.
Dne 16. října byl nově postavený Kostel v Hrabůvce J.B.Milosti Dr. Karlem Wisnarem slavnostně posvěcen. Za tou příčinou zavítal J.M. Dr. Karel Wisnar již v sobotu 15. října do Hrabůvky. Kdež v nově postavené faře vykonány předepsané církevní modlitby (hodinky) načež odebral se na noc do Mor. Ostravy.
Dne 6. října započat posvátný úkon posvěcení nového kostela již před osmou hodinou. Slavnosti té zůčastnil se pan c.k. okresní hejtman Dr. Viktor ze Gschmeidlerů a p.p. komisaři Žilka a Bitner a pan c.k. okresní inženyr Starosta, dále pan generální ředitel zavodů Vítkovických Dr. Bedřich Schuster, pan ředitel továrny Hrabůvecké p. Fuchs. Z duchovenstva sluší jmenovati pp. Děkan a čestný kanovník Špička z M.Ostravy p.Monsig. Fusek z Příbora, p. Monsign. Kuča z Vítkovíc, pan F. Gregarek ze St. Bělé jokož i většina okolních p. Kaplanů. Slavnostní kázání před kostelem proslovil pan viceděkan z Přívoza P.Židek.
Téhož roku odbývány v novém kostele v Hrabůvce sv.missie a sice od 25. prosince 1910 do 1. ledna 1911. Missie konali OO.T.J. z Velehradu P.Jemelka a P.Karel Lerch. Účast na missiich byla velmi hojná a byli to mužové, kteří denně na kázani spěchali. Ku stolu páně přistoupilo kolem 1700. Naklad na sv. Missii hradil farář Ant. Mohapl. Z osadniků věnovali pan starosta Golat 20 K a p. Mikeska 20 K. Při konání sv. Missie vznikla myšlenka změniti pořádek služeb Božích ve farnosti Hrabovské v tom smyslu, by každou neděli byly konány služby Boží i v Hrabůvce. Za tou příčinou odebrali se starosta Golat a radní Mikeska do Olomouce a zde o uvedené žádali, což jim také i povoleno.